Z Mělníka až do Brna a Králova Pole

po stopách Jana Jindřicha Lucemburského

moravského markraběte

Jan Jindřich Lucemburský 

vévodou korutanským a hrabětem tyrolským 

ještě dříve, než markrabětem moravským

Jan Jindřich Lucemburský syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, mladší bratr Karla IV., se narodil v roce 1322na Mělníku. Již v roce 1327, tedy v jeho pěti letech, byl Jan Jindřich odvezen do Tyrol, kde jeho otec, ve snaze zajistit si lákavé menhardovské dědictví, dohodl budoucí sňatek Jana Jindřicha s Markétou Tyrolskou, dcerou a dědičkou Jindřicha Korutanského, který byl tyrolským hrabětem, korutanským vévodou, kraňským markrabětem, titulárním králem polským a v letech 1306-1310 také českým králem. Ke sňatku pak došlo 16. září 1330 v Innsbrucku, takže již ve svých osmi letech vstoupil Jan Jindřich do manželství s dvanáctiletou Markétou. V roce 1335, po smrti Jindřicha Korutanského, se Jan Jindřich a Markéta stali vládci Tyrolska. Úsilí významně rozšířit lucemburské panství o takto získaná území se však nakonec nenaplnilo. Mladičký Jan Jindřich totiž nezískal skutečný respekt rakouské šlechty a tak Markéta začala přemýšlet raději o sňatku s Ludvíkem Braniborským, synem císaře Svaté říše římské Ludvíka IV. Bavora. Jana Jindřicha pak obvinila z impotence, což byl v té době ve vyšších kruzích legitimní důvod k rozvodu a když se na podzim roku 1341 vracel z lovu, na její příkaz nebyl vpuštěn zpět do hradu a následně dokonce ani do žádného z dalších tyrolských hradů. Tímto byl tedy doslova vyhnán a nezbývalo mu, než Tyroly potupně opustit. Jan Jindřich se po rozluce s Markétou oženil celkem ještě třikrát. Kromě nemanželského syna Jana, pozdějšího litomyšlského biskupa a aquilejského patriarchy, všichni jeho legitimní potomci pocházejí hned z jeho druhého manželství s Markétou Opavskou, dcerou vévody Mikuláše II. Opavského, s níž pak měl šest dětí. Po její smrti v roce 1363 se v únoru 1364 oženil s Markétou Habsburskou, dcerou rakouského vévody Albrechta II. a trochu paradoxně vdovou po Menhardu Bavorském, synovi první manželky Jana Jindřicha Markéty Korutanské. Počtvrté se Jan Jindřich oženil v roce 1366 s Alžbětou Oettingenskou.

I když nucené opuštění hradu Tyrol nebylo pro Jana Jindřicha za daných okolností zrovna tou nejšťastnější událostí v jeho životě, přesto je možné ho vzhledem k dalšímu vývoji považovat za velkou příležitost pro město Brno a celou Moravu, neboť tato událost rozhodně ovlivnila jeho další směřování, když se stal moravským markrabětem, který si Brno zvolil za své sídelní město a toto období jeho je považováno za období skutečného rozkvětu.

Ve dnech 2.-5. června 2022 se můžete i vy vydat autobusem po stopách Jana Jindřicha a poznat blíže výše popsaná místa spojená s jeho životem. Můžete tak navštívit nejstarší město Rakouska Enns, kde se Jan Lucemburský jménem svých synů vzdal nároků na Korutany, dále pak např. cisterciácký klášter Stams, rodové nekropole dynastie Meinhardovců, z níž pocházela Janova žena Markéta. V klášterním kostele Panny Marie je pochován i její otec český král Jindřich Korutanský. V Innsbrucku pak navštívíte místo svatby Jana Jindřicha a Markéty, v Itálii pak hrad Tyrol, který až do 15. stol. sloužil jako sídlo tyrolských vévodů nebo město Trento, které je úzce spjaté s působením českých a moravských Lucemburků.

Více informací k tomuto tématu, k výše uvedenému autobusovému zájezdu a k dalším plánovaným akcím, je průběžně zveřejňováno na internetových stránkách lucembursky.cz